Tschechische Verteilschriften

Jde to také bez Ježíše?

Ježíš – na něj jsou různé pohledy, a na něm se rozcházejí i životní cesty. Byl to jen jeden z mnoha zakladatelů náboženství, sociální reformátor nebo příkladný člověk, který byl připravený zemřít za svoje myšlenky? Ano, potom ho můžeme bez obtíží nechat stranou. Pokud je to ale Boží syn, který přišel z nebe, aby nám skrze svůj kříž a zmrtvýchstání dal věčný život, pak pro nás má ten nejvyšší možný význam. Pokud bychom ho odmítli, tak by to na konci našich dní byla ta největší možná katastrofa, totiž ztráta věčného života.

• Muslimové se obracejí výhradně k Alláhovi a Ježíše jako Božího syna striktně odmítají.
• Svědkové Jehovovi se ve svých modlitbách obracejí výhradně k Jehovovi; nikdy ne k Ježíši.
• Při zahajování kanadského parlamentu dříve zazněla modlitba k Ježíši. Po četných protestech byl Ježíš jako adresát modliteb opuštěn a modlitba se nyní koná výhradně k Bohu.
• Farizeové a zákoníci – Ježíšovi současníci – se proti Ježíši obraceli. Uráželo je jeho tvrzení, že je Božím synem. Dokonce ho obvinili z rouhání proti Bohu, neboť řekl, že „Bůh je jeho Otec, a tak se mu stavěl na roveň“ (Jan 5,18), a domlouvali se, že ho zahubí.

Pokud se jedná o otázku, na koho se máme ve své modlitbě obracet, tak tu máme přímo neřešitelný zmatek. V Božím slově, Bibli, však přesto nacházíme jasnou odpověď.

Most přes řeku Paraná

V Paraguayi jsem stál na břehu jedné mimořádně široké řeky – byla to Paraná! Pramení v Brazílii, je dlouhá asi 4 000 km a s Rio Uruguay tvoří deltu Rio de la Plata s ohromujícím průtokem vody 18 000 m³/s. Když člověk stojí na břehu řeky Paraná, vypadá to, jako by stál před nějakým ohromným jezerem.

Představme si teď, že by Bůh byl na druhé straně této velmi široké řeky a my bychom se chtěli k němu dostat. Řeka má tak mocné proudění, že nikdo nemá dostatek síly, aby k druhému břehu přeplaval. Kromě toho by takový úmysl zhatili krokodýli. Neměli bychom tak žádnou šanci, abychom se k Bohu dostali. Bůh ale nechá postavit most a vysvětluje nám: „Postavil jsem pro vás most, který vede ke mně. Je ale pouze tento jediný! Pokud se ke mně chceš dostat, musíš použít právě tento. Není žádné jiné cesty. Tento most se jmenuje Ježíš!“

Ježíš je jediný Bohem poslaný zachránce!

Ježíš je zachránce, kterého posílá Bůh, Otec – to nám potvrzuje mnoho výpovědí Nového zákona:

• „Porodí (= Marie) syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů“ (Matouš 1,21).
• „Vždyť Bůh neposlal svého syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen“ (Jan 3,17).
• „Já (= Ježíš) jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn“ (Jan 10,9).
• „Kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mne poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel ze smrti do života“ (Jan 5,24).

V dnešní multireligiózní společnosti je Ježíšovo slovo u Jana 14,6 opravdu velkou provokací: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ Tato jednoznačnost je ale právě Ježíšovým poznávacím znamením.

Ježíš je Bůh!

Zda je Ježíš Boží syn nebo ne, je ta vůbec nejdůležitější otázka, neboť na tom, zda na ni správně odpovíme, záleží naše věčné přebývání. Odpověď nám nemůže dát ani ten nejznamenitější učenec, nýbrž pouze Bůh ve svém Slovu. Následující biblické výpovědi (A1 až A5) dosvědčují, že Ježíš je Bůh:

A1: Ježíšova moc: On odpouští hříchy. Čtyři muži přinesli k Ježíši ochrnutého (Marek 2,1-12). Protože v domě bylo velké množství lidí, odkryli střechu a spustili toho muže na lehátku dolů. Ježíš nemocnému řekl (Marek 2,5): „Odpouštějí se ti hříchy.“ Vidělo to několik zákoníků a v duchu uvažovali: „Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy, než Bůh sám?“ (Marek 2,7). Věděli správně podle Bible, že hříchy může odpustit jen Bůh. Pak by ale museli přijít k následujícímu závěru: Ten, který tady před námi stojí, musí být Bůh!

A2: Ježíšova autorita: U Jana 5,19 Ježíš vysvětluje: „Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí Otec, stejně činí i jeho Syn.“ Druhá polovina této Ježíšovy odpovědi – že všechno, co činí Otec, může stejným způsobem činit Syn – bez jakékoli pochyby ukazuje, že Ježíš je Bůh. Neboť kdo může činit všechno, co činí Bůh? Pouze ten, kdo je sám Bůh!

A3: Vzývání Ježíše: Podle biblického svědectví smíme vzývat pouze Boha – žádné anděly, žádného člověka, ani Marii, žádné svaté! (Zjevení 22,8-9). Ježíš je ale vzýván nejrůznějším způsobem. To jednoznačně dokládá, že je Bůh:

• Mudrci od východu přišli, aby Ježíše vzývali: „Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit... padli na zem a klaněli se mu“ (Matouš 2,2 + 11).
• Když byl Štěpán kamenován, tak se modlil k Ježíši: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“ (Skutky 7,59). Přitom se mu otevřelo nebe a uviděl Ježíše, jak stojí po pravici Boží.
• Když Tomáš poprvé uviděl Vzkříšeného, pochyboval, zda je to Ježíš, dokud neuviděl rány způsobené hřeby při jeho ukřižování a jizvu v jeho boku. Tu poznal Ježíše jako Boha a vzýval ho: „Můj Pán a můj Bůh“ (Jan 20,28).
• O učednících je řečeno: „Klaněli se mu (= Ježíši) a potom se s velikou radostí vrátili do Jeruzaléma.“ (Lukáš 24,52).
• Podle Židům 1,6 vzývá Ježíše celý andělský svět: „Klanějte se mu (= Ježíši) všichni Boží andělé.“ Ano, chvalořečení a vzývání přináší Beránkovi (= Ježíši) dokonce i všechno stvoření na nebi a na zemi: „Také všechno stvoření, které je na nebi, na zemi, pod zemí i v moři, všechno, co je v nich, jsem slyšel volat: Sedícímu na trůnu a Beránkovi chvála a čest, sláva i vláda na věky věků!“ (Zjevení 5,13).

A4: Věčná existence Ježíše a jeho působení při stvoření: Na začátku Janova evangelia je toto (Jan 1,1-3): „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je.“ Ještě zřetelněji poznáváme Ježíšovo Božství, když tam místo „Slovo“ dáme Ježíš, neboť ve verši 14 je řečeno, že to Slovo je Ježíš:

Na počátku byl Ježíš a Ježíš byl u Boha a Bůh byl Ježíš. Ježíš byl na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze Ježíše, a bez Ježíše nepovstalo nic, co je.

A5: Další potvrzení Ježíšova Božství:

Římanům 9,5: „Kristus, který je nade vším, Bůh požehnaný na věky! Amen.“

Tato výpověď, že Ježíš je Bůh, je ještě potvrzena slovem „Amen“!

1. list Janův 5,20: „On je ten pravý Bůh a věčný život.“ Ježíš je tedy zosobněný Bůh a rovněž zosobněný věčný život!

Židům 1,8: Text ze Žalmu 45,7: „Tvůj trůn je od Boha na věčné věky“ je citován u Židům 1,8 a mluví přímo o Ježíši: „Ale o Synu říká (totiž Žalm 45,7): ‚Tvůj trůn, Bože, trvá na věky věků.’“

Zjevení 1,8: Kdo ve Zjevení 1,8 říká: „Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec, praví Pán, který je a který byl a který přichází, ten Všemohoucí“? Je to znovu přicházející Pán, a to jednoznačně Ježíš! Takže Ježíš je „Bůh, Pán“! – Ježíš je ten „Všemohoucí“! – Ježíš je „Alfa a Omega“ – on je začátek a konec! Také ve Zjevení 15,3, v písni chvály k Boží cti je Ježíš označen jako všemohoucí Bůh: “A zpívají… píseň Beránkovu: Veliké a předivné jsou tvé cesty, Pane, Bože všemohoucí!“

Bez Ježíše nemáme Boha, Otce!

Mnozí si myslí, že stačí, když věříme a modlíme se k Bohu, Otci. Učí to ale Bible? Odpověď na tuto otázku nám dávají následující verše:

• „Aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce“ (Jan 5,23).
• „Žádný, kdo zapírá Syna, nemá ani Otce; kdo však vyznává Syna, ten má i Otce“ (1. list Janův 2,23).
• „Kdo v něho (= Ježíše) věří, nebude souzen, ale kdo (v něho) nevěří, je už odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna“ (Jan 3,18).

Bez Ježíše nemáme věčný život!

K Bohu, Otci, a do jeho nebeského království se můžeme dostat jen skrze Ježíše, našeho Pána. Bůh sám to tak určil, že věčný život můžeme získat jen skrze Ježíše. Proto čteme v Římanům 3,25: „Jeho (Pána Ježíše Krista) Bůh určil za oběť smíření.“ Nový zákon zdůrazňuje:

• Ježíš je jediná cesta k Otci: „Já (Ježíš) jsem ta cesta, pravda a život; nikdo nepřichází k Otci než skrze mne“ (Jan 14,6).
• Ježíš je jediný prostředník mezi Bohem, Otcem, a námi: „Je přece jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš“ (1. Timoteovi 2,5). Pro tuto funkci Bůh neustanovil ani Marii ani nějakého svatého.
• Ježíš je jediný dárce spasení: „V nikom jiném není spásy – na světě není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni“ (Skutky 4,12).

Držme se toho pevně: Abychom se dostali k Bohu, Otci, a do nebeského království, potřebujeme Ježíše! Není žádná jiná možnost. Otázka z titulku tohoto traktátu „Jde to také bez Ježíše?“ je tak zodpovězena jasným NE. Žádný z ostatních takzvaných zachránců kromě Ježíše nesplňuje potřebnou kvalifikaci a tak jako zachránce přichází v úvahu jedině samotný Ježíš.

Jak se dostanu přes most?

Vraťme se znovu na již zmíněný most přes řeku Paraná a představme si poutníka, který vidí veliký most s nápisem „Ježíš“. Podle toho, co slyšel, by tam měly být ještě jiné mosty. Jde podél řeky a najde několik stezek, např. s nápisy islám, hinduismus, buddhismus, Svědkové Jehovovi. Vypadají, jako by tudy vedla cesta, ty ale už po několika málo metrech končí a přes tu širokou řeku nevedou. Takže nakonec použije ten jediný skutečný most.

U Jana 16,9 Ježíš mluví o tom největším omylu, kterého se tolik lidí dopouští, totiž „hříchu, že nevěří ve mne.“ Tento hřích představuje překážku, která odděluje od Božího království, ale můžeš ji odstranit, pokud ještě dnes – obrazně řečeno – přejdeš přes most „Ježíš“, tj. pokud se k němu v modlitbě obrátíš a staneš se jeho následovníkem. Udělej to formou níže uvedené modlitby, nebo vlastními slovy, a obrať se tak k zachránci Ježíši:

„Pane Ježíši Kriste, poznal jsem svoji ztracenou situaci, protože jsem dosud žil a jednal bez Tebe. Jsem tím hluboce otřesen a obracím se k Tobě o pomoc. Odpusť mi všechnu vinu mého života. Můj dosavadní způsob života byl převrácený, protože jsem žil bez Tebe, ale nyní se chci pustit cestou za Tebou. Zvu Tě, abys vstoupil do mého života. Dej mi radost z toho, abych četl Tvé Slovo, stále více Tě poznával a podle toho i jednal. Buď nyní po všechen další čas mým Pánem. Děkuji Ti z celého srdce, že jsi mne osvobodil od mých hříchů a že teď Tvou zásluhou mohu být Tvým dítětem. Amen.“

Emeritní ředitel a profesor
Dr.-Ing. Werner Gitt