Wir verwenden Cookies, um die Benutzerfreundlichkeit dieser Webseite zu erhöhen (mehr Informationen).

Prof. Dr. Werner Gitt

Proč jako vědec věřím Bibli

Niemand möchte im Irrtum leben und am Ende seines Lebens feststellen: „Ich habe falsch gelebt“ oder „Ich bin nur unnützen Dingen nachgegangen.“

Werner Gitt beschäftigte sich jahrelang mit Fragestellungen der Mathematik und der Informatik. Beweise haben in seinem Denken immer eine besondere Rolle gespielt.

Geht es um Fragen der Bibel, stellt sich sofort die Frage der Glaubwürdigkeit. Ist die Existenz des Gottes, von dem in diesem Buch so viel die Rede ist, beweisbar? Von der Antwort auf diese Fragen ist der Ort unseres ewigen Verbleibs abhängig. Darum müssen wir hierüber zu größtmöglicher Gewissheit gelangen.

Wenn die Bibel wahr ist, dann haben wir automatisch die Antwort auf viele Fragen gefunden, die uns alle bewegen. Anhand von drei unterschiedlichen Beweisformen, zeigt Werner Gitt in dieser Schrift, dass Gott existiert und die Bibel wahr ist.

12 Seiten, Best.-Nr. 140-2, Kosten- und Verteilhinweise

Kostenlos

Proč jako vědec věřím Bibli

Všem nám je společná touha po lásce, bezpečí a společenství – a všichni hledáme pravdu. Nikdo nechce žít v omylu a na konci svého života zjistit: „Žil jsem špatně“ nebo „Zabýval jsem se jen neužitečnými věcmi“.

Protože jsem se dlouhá léta zabýval otázkami matematiky a informatiky, hrály důkazy v mém myšlení vždy zvláštní roli. Pokud jde o otázky týkající se Bible, vyvstala ihned otázka její důvěryhodnosti. Dá se existence Boha, o kterém se v této knize tolik mluví, vůbec dokázat?

Na odpovědi na tuto otázku závisí totiž místo našeho věčného pobytu. Proto se ohledně této věci musíme dostat k nejvyšší možné jistotě. Pokud je Bible pravdivá, tak najdeme automaticky odpověď na mnohé otázky, které nás zaměstnávají.

Odpovědi na následující
otázky:

  • Odkud přicházíme?
  • Proč žijeme na této Zemi
    pouhých několik let?
  • Kam jednou půjdeme?
  • Kdo je Bůh, a kdo je Ježíš?

Dále z toho můžeme
získat následující:

  • Můžeme rozumět světu.
  • Můžeme odhalit omyly tohoto světa.
  • Našli jsme měřítko pro náš život.
  • A známe také cestu k nebi.

Na základě třech odlišných důkazových prostředků bych chtěl ukázat, že Bůh existuje a že Bible je pravdivá. První důkaz navazuje na slovo z Římanům 1,20: „Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle.“ Ty další dva důkazy jsem vypracoval před nějakým časem, a jsou matematicko-přírodovědecké povahy.

1. DŮKAZ BOHA SKRZE STVOŘENÍ

Z veliké dílny stvořitele zde sáhneme jen po jednom detailu – po lidském mozku[1]. Je to centrální nadřazený orgán našeho nervového systému, který řídí, kontroluje a koordinuje téměř všechny procesy, které probíhají v organismu. Shromažďuje a vyhodnocuje smyslové vjemy, ukládá je a zajišťuje jejich smysluplné zpracování.

O vlastním zpracování informací v mozku není v podstatě nic známo. Nikdo neví, jak se z elektrických signálů přicházejících ze smyslových orgánů získává sémantická informace. Nevíme ani to, jak si vyvoláváme určité vzpomínky a co se v mozku děje, když se učíme něco nového.

Mozek se skládá z asi 100 miliard nervových buněk (= 100·109); jejich počet řádově odpovídá počtu hvězd v naší Galaxii. Ohromný počet nervových buněk doplňuje ještě dalších 100 miliard buněk látkové výměny a podpory.

Délka nervových vláken ve velkém mozku, pokud bychom je narovnali do řady, by činila doslova a do písmene 500 000 kilometrů.

Naše tělo je protkáno hustou informační sítí, jejíž celková délka mimo mozek sestává z 380 000 kilometrů nervových vláken. Procházejí naším tělem a celkovou délkou odpovídají vzdálenosti Měsíce od Země. V těchto částečně jen tisícinu milimetru tenkých nervových vedeních a větveních probíhají neustále informace a povely mezi mozkem a všemi částmi těla sem a tam.

V této neuvěřitelně husté síti neuronových spojení je možné – ale také potřebné – velmi rychlé zpracování signálu. Mozek může během jediné vteřiny provést 1018 (= 1 miliarda x 1 miliarda) početních operací. Tuto vysokou výpočetní kapacitu v reálném čase vyžaduje zejména zpracování obrazu. Přes mnoho výzkumných výsledků patří mozek stále ještě na naší mapě vědeckého poznání k velkým bílým plochám. Dva odborníci na výzkum mozku Robert Ornstein a Richard F. Thompson se vyjádřili:

„Poté, co mozek po staletí zkoumaly tisíce vědců, se o tom dá říci jedno jediné slovo: Je to zázrak.“

Další věc, které nerozumíme: Jak probíhá přenos informace od ne-hmotné duše ke hmotnému mozku? Jak komunikují funkce duše (vůle, pocity, schopnost myšlení) s mozkem?

Kdo všechny tyto zázraky uskutečnil? Výše uvedený verš z Římanům 1 nám ukazuje, že je možný jen jeden rozumný závěr: Toto vše vymyslel a stvořil všemohoucí Bůh, který stojí nade vším!

2. DŮKAZ BOHA Z PŘÍRODNÍCH ZÁKONŮ INFORMACE

Abychom mohli popsat přírodní zákony informace (PZI) a analyzovat nějaký neznámý systém, potřebujeme vhodnou a přesnou definici informace[2]:

O informaci se jedná vždy tehdy, když se v pozorovaném systému vyskytuje všech pět následujících hierarchických úrovní:

1)            statistika (počet písmen, číslic atd.)

2)            syntaxe (kód, gramatika, slovní zásoba)

3)            sémantika (význam)

4)            pragmatika (jednání)

5)            apobetika (nastavení cíle, výsledek).

Čtyři přírodní zákony o informaci (PZI)

PZI-1: Materiální veličina nemůže dát vznik veličině ne-materiální.

PZI-2: Informace je ne-materiální veličina.

PZI-3: Při statistických procesech (= procesy bez řídící inteligence) nemůže žádná informace vzniknout.

PZI-4: Informace může vzniknout jen skrze inteligentního původce.

Informace se nachází ve všech živých buňkách

V molekule DNA živých organismů nacházíme nejvyšší známou hustotu informace.

Představme si hlavičku špendlíku (š = 2 mm) z materiálu DNA a položme si otázku, jak vysoký by musel být sloupec knih, který by obsahoval takto kódovanou informaci, abychom získali představu o této nesmírně vysoké hustotě ukládání: Takový sloupec by byl 500-krát vyšší než je vzdálenost Země od měsíce, a ta činí 384 000 kilometrů.

U důkazů[3] rozlišujeme mezi tvrdými a měkkými.

  • Tvrdé důkazy známe z matematiky a z přírodních zákonů. Tak např. přírodní zákon, že teplo nikdy nepřechází ze studenějšího na teplejší těleso, je nezpochybnitelný. Podobně je tomu s Pythagorovou matematickou větou pro pravoúhlé trojúhelníky
    (a2 + b2 = c2).
  • Měkkými důkazy jsou např. důkazy z oblasti práva či historie, které jsou v zásadě zpochybnitelné, a to na základě nějakých jistějších zdrojů.

Protože Boží myšlenky dalece přesahují ty naše (Izajáš 55,8-9), nemůžeme Boha v jeho celé plnosti dokázat. S pomocí přírodních zákonů informace ale můžeme dokázat některé jeho znaky – jeho existenci, jeho věčnou podstatu, jeho všemohoucnost a jeho vševědoucnost, a to v tvrdé, tj. nezpochybnitelné formě[4].

V souvislosti s tímto textem se nám v první řadě jedná o důkaz Boží existence. Tento důkaz můžeme provést takto:

Protože ve všech formách života nacházíme kód (molekuly DNA, resp. RNA) a další úrovně informace, nalézáme se jednoznačně v definiční oblasti informace. S pomocí PZI-4 tak můžeme uzavřít: Musí tady být inteligentní původce!

Tento důkaz Boží existence je současně vědeckým popřením ateismu. S pomocí tohoto zákona informace můžeme rovněž popřít i myšlenku makroevoluce[5].

3. „PROROCKO-MATEMATICKÝ DŮKAZ BOHA“

Z celkového množství 3268 již splněných proroctví[6] si zde vybereme jenom dvě:

  • Proroctví o Bohem ohlášeném rozptýlení izraelského lidu v 5. knize Mojžíšově 28,64-65 a prohlášení, které Bůh vyslovil o staletí později (Jeremiáš 16,14-15), že svůj lid zase přivede zpět do zaslíbené země.
  • V roce 70 po Kr. nastalo rozptýlení, a v roce 1948 se založením státu Izrael vyplnil před několika tisíci lety slíbený návrat.

Bible je natolik mimořádná kniha, že je i jediná, která dokazatelně může vykázat nepředstavitelně vysoký počet splněných proroctví. Tato proroctví nám poskytují jedinečné kritérium, že můžeme pravdivost Bible ověřit výpočetním způsobem.

Pro modelový výpočet použijeme neobvykle velkou skupinu mravenců, mezi kterými se ve většině černých mravenců nachází jen jeden jediný červený mravenec. Je snadno pochopitelné: Čím je ta skupina mravenců větší, tím menší je pravděpodobnost, že v ní toho červeného mravence náhodou najdeme. Takže otázka zní:

Při jakém počtu mravenců je pravděpodobnost, že toho červeného mravence náhodou vybereme, právě tak velká, jako to, že by se mohlo náhodně vyplnit těch 3268 biblických proroctví?

Dejme tomu, že bychom vodu Bodamského jezera nahradili mravenci anebo dokonce že bychom jimi vyplnili kouli velikosti naší Země. Výpočet ukazuje, že by nestačilo, i kdyby byl mravenci hustě zaplněn celý náš obrovský a nepředstavitelně velký vesmír. Potřebný počet takových vesmírů činí nepochopitelných 10 povýšeno na 896. Co vyjadřuje takové neskutečně vysoké číslo – tedy číslo jedna, za kterým je 896 nul – vesmírů po okraj naplněných mravenci? Pokouší se to znázornit film „Mravenci na druhou“[7].

Pravděpodobnost p, že by se všech 3268 proroctví mohlo splnit náhodně, je tak prakticky nulová, totiž

p = 0,5·0,5·0,5·…·0,5 (tj. 3268 za sebou jdoucích násobení) =

= 0,53268 = 1,7·10-984 = 0,000…17 (tj. 983 nul za desetinnou čárkou).

Početní výsledky matematických výpočtů tak rostou do tak gigantické a nad-astronomické výše, že to dalece přesahuje naše myšlení a schopnost představivosti, abychom je ještě dokázali nějak ohodnotit. Tento ohromující výsledek se v krátkosti nechá formulovat takto:

„Prorocko-matematickým důkazem“ je možné dokázat existenci vševědoucího a všemohoucího Boha, který je identický s Bohem Bible[8].

TŘI DŮLEŽITÉ DŮSLEDKY

1. Bible je od Boha a je pravdivá

Žádný člověk nedokáže formulovat proroctví, která se pak také bez výjimky vyplní. Pravými autory Bible jsou vševědoucí a všemohoucí Bůh (2. list Timoteovi 3,16), Ježíš Kristus (List Galatským 1,12) a Duch svatý (2. list Petrův 1,21). Proto je celá Bible pravdivá. Pavel v jasné souvislosti vyznává: „Věřím všemu, co je napsáno“ (Skutky apoštolů 24,14). To nejdůležitější o Bohu a jeho Synu Ježíši Kristu je vysvětleno na videu, za použití bohaté grafiky.

(W. Gitt: Jesus: beyond space and time (Video, 84 mins),
wernergitt.com/space-and-time).

2. Není žádný jiný Bůh než Bůh Bible

Žádný z důkazů o Boží existenci, které byly předloženy v minulosti, se nevztahuje na určitého boha. Všechny jsou natolik všeobecné, že je může použít každé náboženství. Naproti tomu „Prorocko-matematický důkaz Boha“ se vztahuje výhradně na Boha Bible a na jeho Syna Ježíše Krista. Důkaz tohoto druhu se nedá předložit o žádném bohu jiných náboženství. Bible k tomu výstižně říká, že lidé si ve svých náboženstvích pojmenovali nesčetná božstva:

„I když jsou tak zvaní bohové na nebi či na zemi – jakože je mnoho takových bohů a pánů – my přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho“ (1. list Korintským 8,5-6).

V Žalmu 96,5 Bible bohy všech náboženství zavrhuje: „Všechna božstva národů jsou bůžci.“

3. Ateismus je popřen

Ateismus tak můžeme popřít výše uvedeným trojím způsobem. Bible hodnotí ateistické myšlení v Žalmu 14,1: „Bloud si v srdci říká: ‚Bůh tu není‘.“ Ateisté se tak nejen obracejí do prázdna, ale žalostným způsobem se nacházejí na cestě do věčného zahynutí: „Kdo však neuvěří (v Pána Ježíše), bude odsouzen“ (Marek 16,16).

Předcházejícími úvahami na vědecky přesném základě jsme si mohli objasnit tři důležité otázky:

1)            Bůh existuje.

2)            Celá Bible je pravdivá.

3)            Tento dokázaný Bůh není nikdo jiný než Bůh Bible[9].

Jsme ale tímto poznáním již zachráněni, tj. máme tak jisté místo v nebi? Odpověď zní: NE. Dobrou zprávu ale vyjadřuje nadpis následující kapitoly:

 

ZÁCHRANA JE MOŽNÁ PRO KAŽDÉHO, KDO JI CHCE

Tento text nechce nikoho obžalovat kvůli jeho dosavadní cestě – ani stoupence jiných náboženství ani misionáře ateismu. Naším úmyslem spíše je, abychom upozornili na cestu do zahynutí a abychom každého čtenáře oslovili s pozváním: V tomto životě je pro každého člověka možná záchrana, pokud to jen chce.

Dalekosáhlý důsledek toho, co nám evangelium nabízí, je u Jana 3,17-18 ve stručnosti vyjádřen takto:

„Vždyť Bůh neposlal svého Syna (Ježíše) na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho uvěří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.“

Podle Boží vůle jsme všichni stvořeni jako věčné bytosti, jejichž existence nikdy nepomine. Na druhé straně brány smrti jsou pouze dvě místa pobytu – nebe nebo peklo. To první je nevýslovně nádherné, to druhé nepředstavitelně strašné. Božím výslovným přáním je, abychom se jednou dostali do nebe. K tomu potřebujeme zachránce Ježíše Krista. On nám otevírá dveře do nebe, protože nás může osvobodit od naší viny. Pokud máte přání, abyste byli zachráněni a dostali se do nebe, musíte se odvrátit od své staré cesty bez Ježíše a jemu svěřit svůj život. Tento obrat svého života můžete začít modlitbou, která by mohla znít asi takto:

„Pane Ježíši Kriste, dosud jsem žil tak, jako bys vůbec nebyl. Dnes se k tobě poprvé obracím v modlitbě. Teď vím, že je nebe a že je také peklo. Zachraň mne proto před peklem, do kterého patřím kvůli vší své vině, zejména nevěře. Je mým přáním, abych byl jednou po celou věčnost u Tebe v nebi. Dobře vím, že do nebe nemohu přijít pro vlastní zásluhy, ale jenom skrze víru v Tebe. Tak, jak jsem dosud žil, bych před Tebou na soudu neobstál. Proto Tě prosím, odpusť mi všechnu moji vinu. Svých hříchů ze srdce lituji. Od této chvíle buď mým Pánem, kterého chci rád následovat. Dej mi k tomu poslušné srdce. Děkuji Ti, že jsi mne vyslyšel. Věřím Tvému slibu, že nyní, po mém obrácení k Tobě, budu jednou věčně u Tebe v nebi. Amen.“

Pokud jste tuto modlitbu přijali za svou, tak Vás Ježíš dnes přijal. On přece pevně slíbil, že přijme každého, kdo se vydá na cestu k němu (Jan 6,37). Tím jste vstoupili na cestu následování, na které On teď bude hrát hlavní roli.

Toto rozhodnutí způsobí ve Vašem životě změnu. Ukážeme si to ve stručnosti ve čtyřech bodech:

1)            Začněte s pravidelným čtením Božího slova, Bible. Je to jediná kniha, kterou autorizoval Bůh sám. Bible je nezbytným návodem pro náš život i smrt.

2)            Mluvte každý den se svým Pánem. Ve své modlitbě se máme obracet k Bohu, Otci, a k Ježíši Kristu, Synu Božímu.

3)            Chovejte se ve svém životě podle toho, co je řečeno v Bibli.

4)            Vyhledejte společenství s dalšími lidmi, kteří se rovněž vědomě obrátili ke Kristu.

Ředitel a profesor v. v.
Dr.-Ing. Werner Gitt