Wir verwenden Cookies, um die Benutzerfreundlichkeit dieser Webseite zu erhöhen (mehr Informationen).

Tschechische Verteilschriften

 Share

Prof. Dr. Werner Gitt

Kdo nejvíce změnil svět?

Wir suchen den, der die tiefste Spur in der Menschheitsgeschichte hinterlassen und das Leben anderer Menschen am meisten beeinflusst hat. Wer hat die größte Bedeutung für unser Leben?

Folgende Kriterien werden benannt, nach denen wir beurteilen wollen: Wer hat den Menschen die größte und weitreichendste Hilfe gebracht? Wessen Aussagen sind nie veraltet und heute noch hochaktuell? Wer hat sich persönlich für jeden von uns eingesetzt? Wessen Tat ist für jeden von uns wirksam?

Zur Beantwortung dieser Fragen wird das Wirken von Menschen aus unterschiedlichen Bereichen betrachtet und schließlich die Person genauer beschrieben, auf die die richtige Antwort zutrifft. Von allen, die über diese Welt gingen, ist der Gottessohn Jesus Christus der Einzigartige und Unvergleichbare, den niemand kopieren kann.

10 Seiten, Best.-Nr. 141-2

Dieses Traktat steht derzeit nur als Download zur Verfügung. Ab einer Bestellmenge von 1.000 Stück geben wir es für Sie gern in den Druck. Bitte wenden Sie sich an uns! / This tract is currently only available as a download. But we will gladly go to print for an order of 1,000 or more. Please contact us!


Kdo nejvíce změnil svět?

Už jste se někdy zamysleli nad tím, která osobnost světových dějin nejvíce ovlivnila život ostatních lidí? Hledáme toho, kdo v dějinách lidstva zanechal nejhlubší stopu. Kde musíme hledat? Za tím účelem se nejdříve podívejme na činnost lidí z různých oblastí.

Byli to největší objevitelé? Mezi nimi vyčnívá Kryštof Kolumbus (asi 1451–1506). Na své plavbě na západ se chtěl dostat do Indie, a přitom objevil nový světadíl: Ameriku! Miliony lidí tam našly nový domov, a to zásadně změnilo jejich život.

Nebo pomysleme na vynálezce. Jedním vynálezem se náš dnešní svět změnil přímo revolučně – počítačem. Německý stavební inženýr Konrad Zuse (1910–1995) sestrojil v roce 1938 první počítač na světě. Od té doby zahájil tento vynález triumfální pochod všemi oblastmi vědy a řízení a tím se svět podstatně změnil.

Anebo snad máme hledat mezi velkými revolucionáři? Lenin (1870–1924) rozpoutal v roce 1917 v Rusku revoluci a založil Sovětský svaz. Ten ke konci 2. světové války dosáhl svými 22,4 miliony km2 svého největšího rozšíření, což odpovídalo jedné sedmině zemské pevniny. V každém městě byly na veřejných místech veliké Leninovy pomníky. Byl to všudypřítomný „bůh Sovětského svazu“. Komunistickou ideou bylo dobýt celý svět. Ode dne uložení Leninova těla do mauzolea v Moskvě v lednu 1924 zde stála ve dne v noci stráž, která se každou hodinu střídala. Kolem skleněného sarkofágu procházely denně tisíce lidí. Svatební páry měly svůj obřad v mauzoleu místo v kostele. Od středy 6. 10. 1993 přestalo být mauzoleum – poutní místo komunismu – střeženo. Zpráva agentury Itar-Tass sdělovala lapidárně: „Strážní služba státu číslo jedna byla z důvodu změny rituálu ukončena.“ Od listopadu 1993 je mauzoleum uzavřeno.

Zhroutila se ideologie, která vedla k největším masovým vraždám a pronásledování křesťanů všech dob. Výsledkem mocenské politiky prováděné někdejším Sovětským svazem bylo přes 140 milionů obětí. Utrpení, které komunismus přinesl do celého světa, bylo nezměrné. Ruský spisovatel Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821–1881) právem pověděl: „Ti, kteří chtějí zajistit spravedlnost, a přitom popírají Krista, utopí nakonec svět v krvi.“

Tímto světem prošlo mnoho vědců. Jako příklady uveďme jména Einstein, Planck, Heisenberg, Newton, Darwin, Pavlov, Mendělejev. Darwinovi pomohla k průlomu evoluční teorie. Tuto ideu přijali mnozí s nadšením, protože mysleli, že se tak svět dá vysvětlit bez Boha. Mezitím ale přírodní zákony informace[1] tuto ideu vyvrátily, takže důsledně musíme mluvit o omylu století.

Albert Einstein (1879–1955) dnes platí za vynikajícího vědce 20. století. Irský básník Bernhard Shaw (1856–1950) ho pozval do Londýna na úvodní provedení jednoho svého díla. Přitom pronesl následující oslavnou řeč:

Napoleon a jiní velcí muži založili světové říše.
Jsou však muži, kteří vytvořili něco většího.
Nezaložili světové říše, vytvořili světy.
Přitom jejich ruce byly čisté od krve lidí.
Ptolemaios vytvořil obraz světa,
který platil 1400 let.
Newton vytvořil obraz světa, který platil 300 let.
Einstein vytvořil obraz světa.
Jak dlouho to platí, nevím.

Nakonec se ještě chceme zastavit u filozofů. Setkáváme se zde s působivou řadou jmen: Sokrates, Epikuros, Platón, Hegel, Feuerbach, Nietzsche. Marx řekl: „Filozofové svět pouze různě vykládali; jde ale o to, svět změnit.“ Jeho myšlenky byly ve státech bývalého Východního bloku použity jako základ pro stát, hospodářství a společnost. Po zhroucení komunismu se ukázaly jejich ničivé důsledky na stát a hospodářství, a také na lidské duše.

Můžeme tedy bilancovat:

Všechny výše uvedené osobnosti svět změnily. Mnozí to vykonali velmi pozitivním způsobem, jiní způsobem nanejvýš negativním. Kdo ale z těch všech, kteří kdy chodili po této Zemi, změnil svět nejvíce? Kdo získá tu jedinečnou zlatou medaili, za kterou už žádná stříbrná nebo bronzová medaile není? Nejdříve si uveďme kritéria, podle kterých to chceme určit:

  • Kdo přinesl lidstvu největší a nejúčinnější pomoc?
  • Kdo byl ten, jehož výroky nikdy nezestárly, a jehož učení je ještě dnes vysoce aktuální?
  • Kdo se osobně zasadil pro každého z nás?
  • Kdo byl ten, jehož činy měly význam pro každého z nás?
  • Kdo ovlivnil můj vlastní život tak hluboce, že jako autor píši tento text, který právě čtete? Kolumbus? Goethe? Koperník?

Při takto nastaveném měřítku přichází v úvahu jen jeden jediný. O něm chceme teď slyšet. Na běhu jeho života – jak ještě uvidíme – nebylo nic mimořádného. A přece je tato osoba tou jedinou, která může přímo ovlivnit náš život. O koho se to může jednat?

Jeden anonymní spisovatel načrtl život tohoto muže asi takto:

  • Narodil se v jedné odlehlé vesnici jako dítě ženy řemeslníka. V jiné vesnici vyrostl a pracoval v jedné malé dílně. Tak tomu bylo až do jeho třiceti let. Potom procházel tři roky zemí, aby lidem říkal, co považuje za důležité.
  • Neudělal nic z toho, co normálně spojujeme s velikostí a uznáním.
  • Bylo mu třiatřicet let, když se veřejné mínění obrátilo proti němu. To bylo překvapivé, protože mnoha lidem pomohl.
  • Jeho přátelé ho opustili.
  • Byl předán svým nepřátelům a musel strpět vykonstruovaný proces.
  • Byl odsouzen k smrti, ačkoliv mu nikdo nemohl prokázat nějakou vinu.
  • Za živa byl přibit na kříž mezi dva lupiče.
  • Když umíral, losovali jeho kati o jeho oděv, který byl jeho jediným majetkem.
  • Když zemřel, položili ho do zapůjčeného hrobu. Ten dal ze soucitu k dispozici jeho přítel.

Kdo byl tento muž s tímto zvláštním životopisem?

  • Od té doby uplynulo dvacet století, a on je i dnes ústřední postavou lidstva a motorem jeho dalšího pokroku.
  • Všechny armády, které kdy pochodovaly, a všechny flotily, které se kdy plavily, nedosáhly toho, co on způsobil během tří let.
  • Všechny parlamenty, které kdy zasedaly, a všichni králové, kteří kdy vládli, neovlivnili, celkově vzato, život lidí na této planetě tak silně jako tento jedinečný člověk.

To je Ježíš!

Soustřeďme se teď na tuto otázku: Kdo tedy je tento Ježíš?

Bylo o něm napsáno více než 60 000 životopisů. Žádná osoba světových dějin nebyla tak často portrétována jako on. Napoleon o něm řekl: „O něm (= Ježíši) se bude mluvit věčně, a lidé pro něho budou umírat. O mně (= Napoleonovi) nikdo už mluvit nebude, a nikdo už pro mě nezemře.“

Pro Ježíše nikdo zemřít nemusel. Ačkoli to nikdy od žádného člověka nežádal, šly v průběhu dějin tisíce a tisíce lidí dobrovolně na smrt, protože ho nechtěli zapřít – a to až do našich dnů. Pro Napoleona museli lidé z donucení umírat; teď už pro něho nikdo na smrt nejde.

1. Ježíš je Boží syn

Při jeho křtu zazněl z nebe hlas: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil“ (Matouš 3,17). Když ten hlas říká „můj syn“, musí být ten, kdo ta slova říká, jeho otec. Tento hlas přišel z nebe – přišel od samého Boha! A na hoře proměnění říká Bůh z oblaku: „Toto jest můj milovaný Syn, toho poslouchejte“ (Marek 9,7).

Když byl Ježíš vyslýchán před židovskou radou, velekněz se ho zeptal: „Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!“ (Matouš 26,63). Ježíš se k tomu při tomto výslechu přiznal: „Ty sám jsi to řekl“ (Matouš 26,64).

Ježíšovo ukřižování řídil římský setník. Slyšel, jak se Ježíš modlí za okolostojící lid, který se mu posmíval a urážel ho: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí“ (Lukáš 23,34). Setník pak náhle poznal: „On byl opravdu Boží Syn!“ (Matouš 27,54).

2. Ježíš je Stvořitel

Bible[2] začíná větou: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi“ (1. Mojžíšova 1,1). Pro Boha je zde označení hebrejským slovem „Elohim“, gramaticky je to plurál. Že Bůh, Otec, nebyl při stvoření sám, vyplývá i ze samotné zprávy o stvoření: „Učiňme člověka“ (1. Mojžíšova 1,26). V Novém zákoně je otázka „kdo“ rozvedena přesněji. Tak podle 1. listu Korintským 8,6 byl Ježíš Kristus zřetelně účasten při díle stvoření: „Je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho.“

„Skrze Syna stvořil Bůh věky“, je uvedeno v listu Židům 1,2. Začátek Janova evangelia rovněž dokládá, že všechno má svůj původ v Ježíši: „Všechno povstalo skrze ně [= skrze Slovo = skrze Ježíše] a bez něho nepovstalo nic, co jest“ (Jan 1,3). O Ježíšově stvořitelské činnosti čteme dále v listu Koloským 1,16-17: „Neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi… všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. On předchází všechno, všechno v něm spočívá.“ V našem viditelném, materiálním světě není nic, co by nebylo stvořeno skrze Ježíše. Do toho je zahrnut obrovský vesmír s miliony a miliony galaxií právě tak jako ty nejjemnější detaily v procesech živých buněk či struktura stavby každého atomu.

Ježíš je ale nejen Stvořitel, on tento svět i zachovává. V něm všechno „spočívá“. Svět nezůstal po stvoření ponechán sám sobě, nýbrž on ho svým mocným Slovem udržuje a zachovává. Takže se nemusíme obávat kosmické katastrofy srážkou s nějakým vesmírným tělesem, nebo vyhoření a vychladnutí Slunce. Ježíš svět zachová až do svého příchodu.

Jako Stvořitel je tak Ježíš rovněž Pánem všech věcí: U něho přírodní zákony nejen vznikly, nýbrž on je i instaloval. Proto je také může podle potřeby vyřadit z působnosti. Takové jednání potom označujeme jako zázrak:

Utišení bouře (Marek 4,35-41): Když se Ježíš plavil se svými učedníky na lodi po Genezaretském jezeře, nastala silná bouře. Ježíš na palubě spal, ale učedníci byli k smrti vyděšeni. Když ho vzbudili, stačilo, aby pohrozil, a vítr a vlny se utišily. Měl moc nad přírodními zákony.

Vzkříšení Lazara (Jan 11,1-45): Když Ježíš přišel z Betanie, aby uzdravil nemocného Lazara, bylo to z pohledu Marie a Marty pozdě. Lazar už zemřel, ale pro Ježíše to pozdě nebylo. Vyslovil dva příkazy: „Odvalte kámen!“ a „Lazare, pojď ven!“ To stačilo, aby se Lazar vrátil do života.

3. Ježíš je jedinečný

Ze všech, kteří chodili po tomto světě, je Ježíš ten jedinečný a nesrovnatelný, kterého nikdo nemůže napodobit.

On je jediný Bůh, který k nám na tento svět přišel. U Jana 5,19 Ježíš říká: „Co činí Otec, stejně činí i jeho Syn“. Tento Ježíšův výrok, že může dělat vše, co dělá Otec, jednoznačně ukazuje, že Ježíš je Bůh. Neboť kdo může dělat vše, co dělá Bůh? Jedině ten, kdo je sám Bůh! Ve víře v tohoto Ježíše se se mnou setkává Bůh!

On je Jediný, jehož životopis byl znám staletí předem. Jen o tomto Jediném bylo přesně předpovězeno a písemně zachyceno místo jeho narození, jeho podstata a působení a okolnosti a podrobnosti jeho smrti.

On je Jediný, který zůstal bez hříchu (1. list Janův 3,5).

On je Jediný, který svým zmrtvýchvstáním přemohl smrt, takže teď platí: „Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil. Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?“ (1. list Korintským, 15,54b-55).

On je Jediný, který se z lásky k nám vydal smrti: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“ (Jan 3,16).

On je Jediný vládce, jehož království nikdy nepomine: „Jeho království bude království věčné, a všechny vladařské moci ho budou uctívat a poslouchat“ (Daniel 7,27b).

On je Jediný, který nám zjevil, že světové dějiny jednou skončí. Tím koncem bude Jeho druhý příchod. A potom se potvrdí, že jsem v tomto životě udělal správné rozhodnutí.

On je Jediný, který nám ukazuje cestu k nebi. U Jana 14,6 říká zcela jednoznačně: „Já jsem ta (jediná) cesta, (jediná) pravda i (věčný) život. Nikdo nepřichází k Otci (do nebe) než skrze mne.“ S takovou nezpochybnitelnou jasností mluví také mnohé další verše, ze kterých zde vybereme jen dva:

„Kdo věří v Syna (Božího), má život věčný. Kdo Syna (Božího) odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává“ (Jan 3,36).

„V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni“ (Skutky apoštolů 4,12).

Kdo nejvíce změnil svět?

Na naši otázku, kterou jsme si položili na začátku, je teď snadná odpověď. Svým slovem: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky!“ Ježíš vyjádřil, že jeho zvěst spasení se vztahuje na všechny lidi po celém světě. Pozván je každý: „Kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven“ (Jan 6,37). Teď se tedy jedná ještě o to, abychom tomuto Pánovi důvěřovali a důsledně ho následovali. Nikdo neudělal pro nás lidi nic většího, než samotný Ježíš – a tím nejvíc změnil mne samého, ale také i náš svět.

Řed. a prof. v.v.
Dr.-Ing. Werner Gitt

________________

[1]              W. Gitt, Information – der Schlüssel zum Leben. Kapitola 8 (str. 261-293).

[2]              Na základě 3268 splněných proroctví Bible může být její pravdivost dokázána i vědecky matematickou metodou. Viz W. Gitt: Information – der Schlüssel zum Leben. CLV-Verlag, 6. vydání 2018, s. 294-314.

Glauben
Gottes Wille für dein Leben Gottes Wille für jeden Menschen ist, dass er zur Erkenntnis der Wahrheit kommt... mehr  
Fragen über Jesus Christus
Hat Jesus behauptet Gott zu sein? Unter den religiösen Führern, die im Laufe der Geschichte eine große... mehr